Jezersko

Jezersko je zelené ledovcové údolí sevřené Kamnicko-Savinjskými Alpami a je zároveň první vesnicí zapojenou do projektu Horalských vesniček ve Slovinsku.

Nabízí nepřeberné množství různých zážitků, protože je protkáno pěšími i horolezeckými trasami. Vedle turistických požitků všech stupňů obtížnosti nabízí také širokou škálu horolezeckých túr, a to jak v létě, tak v zimě. Rozsáhlé lesy, louky a průzračné potůčky a zároveň zachovalé a bohaté kulturního dědictví, svědčí o výjimečném souladu člověka s přírodou. K rozvoji turistického ruchu zde přistupují udržitelným způsobem, vychází z horalských tradic a nabízí návštěvníkům aktivní trávení volného času bez rozsáhlé a příliš rušivé infrastruktury.

Jezero ve tvaru srdce přehradili místní obyvatelé na památku bývalého velkého ledovcového jezera, které dalo místu jméno.

Je symbolem Jezerska a jeho nejatraktivnějším místem. Procházky k Planšarskému jezeru jsou oblíbené u místních i turistů a penzion u jezera nabízí vynikající lokální kuchyni. V létě se můžete po jezeře projet na loďkách a SUPech nebo se jen tak projít po břehu.

Jezersko se v posledních letech stalo centrem běžeckého lyžování s 15 kilometry běžeckých tratí.

Výchozím bodem pro milovníky běžeckého lyžování je Planšarské jezero, kde je v zimě také umělé kluziště. Jezersko je také rájem pro skialpinisty, ale i pro náročnější milovníky hor, kteří podnikají freeridové sjezdy nebo lezení na ledové vodopády. Můžete se sem vydat i za zábavou na upravených sáňkařských drahách, nebo prozkoumat okolí na sněžnicích.

Léčivá minerální voda, zvaná Jezerská slatina, pramení nad usedlostí Ankova domačija na Jezersku.

Doporučuje se zejména pacientům s nemocemi srdce a krevního oběhu, jako zdravotní koupel se používá také v Německu a sousedním městě Eisenkappel. O prameni se zmiňuje již v 17. století Janez Vajkard Valvasor a k jeho popularitě přispělo i jeho využití pro turistické účely, které v posledních letech oživili provozovatelé cestovního ruchu na Jezersku.

Pod severní stěnou hory Grintovec se nachází nejstarší slovinská horská bouda zachovaná v původní podobě - Češka koča.

Chatu postavili členové české odnože Slovinského horolezeckého svazu a její architektonická podoba kopíruje českou selskou chatu v kombinaci s některými „jezerskými“ stavebními prvky. Materiál na chatu byl získán kácením okolních modřínů a byla postavena za jeden rok. K chatě vede poměrně nenáročná turistická trasa, která zejména v horní části vyžaduje pořádnou horolezeckou obuv a kondici. Druhou možností, jak se dostat na chalupu Češka koča, je první sportovní Via Ferrata ve slovinských Alpách.